2019
Vítězný projekt mezinárodní architektonické soutěže z roku 2019 na komplex rezidenčních staveb na místě dosluhující telekomunikační budovy na Praze 3 se momentálně předělává a tudíž se v tomto tvaru projekt už neuskuteční.
Zatímco ve vedlejším moderním městském bloku jsou cenově dostupnější byty, ve třech výškově gradujících věžích nepřesahujících 100 metrů byly navrženy nadstandardní byty. Součástí projektu byla také mateřská školka s velkou zahradou a dětským hřištěm.
Projekt byl navržen v souladu s technologiemi tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem vzhledem k poměrně nákladnému řešení rozvlněných balkonů se zábradlím z ohýbaného skla. Architekti se snažili propojit prostor uvnitř co nejvíce s okolím díky volnému pohledu z oken a venkovnímu prostoru se zelení. Inspirací k celému řešení organických tvarů fasády byla příroda sama.
V dolních patrech bytových domů byly plánované rozsáhlé komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny. V návrhu byl kladen mimořádný důraz na velký veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly. Celkem se tak mělo veřejnosti otevřít téměř 70 procent z celkové velikosti tohoto pozemku, tedy plocha asi 27 000 čtverečních metrů (např. rozloha tří Staroměstských náměstí).
Při přípravě návrhu se architektonické studio AI DESIGN spojilo s architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP z Londýna, který navrhoval a kalkuloval řadu z těch nejunikátnějších a nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha světových mrakodrapů. Výsledek pracovního spojení ateliéru AI DESIGN s londýnským ARUP byl unikátní a mohl do Prahy přinést světové inženýrství a nejmodernější technologie.
Návrh respektuje pravidlo připravovaného pražského Metropolitního plánu, kdy nové stavby neměli přesahovat stometrovou hranici. Tři kruhové rozvlněné věže postupně výškově gradovali a byli odstupňované každá o tři patra. Nejnižší věž měla 80,7 metrů, prostřední 90,3 metrů a ta nejvyšší nepřesahovala metrů 100. V pražském kontextu je důležité vnímání vyšších staveb z dálkových pohledů. A v tom byl návrh pozitivně hodnocen. Z hlavních směrů od centra vytvářel postupně se gradující “kupu”, což by bývalo výrazně vhodnější než jen výškový solitér bez okolních vyšších staveb.